ZÁŘÍ V KOSTCE.

Září bylo pro mě zlomové. Po 4 měsících prázdnin jsem šla opět do školy. Vybrala jsem si jazykovou školu IJV v Praze, kam budu rok docházet na angličtinu.


Začátkem září jsem byla s mamkou v Dánsku, kde jsme navštívily Frederiksborg a Kodaň. Z tohoto výletu jsem nebyla tak nadšená jako z toho srpnového do Švýcarska. 

Kodaň je celkem špinavé město s velkým počtem cyklistů, což vás po chvilce začne otravovat. Hor se v Dánsku také nedočkáte, jelikož nejvyšší bod tohoto království je 170,86 m vysoký.

Nejvíce nadšená jsem byla asi z trajektu, který nás přepravoval z Německa do Dánska. Byly v něm totiž obchody - jako například drogerie se značkami The Body Shop, Dior a Rimmel, restaurace, obchod se sladkostmi atd.


Po návratu z Dánska jsem ihned šla na brigádu a plánovala, že si udělám výlet k přítelovi, což jsem také udělala. U přítele jsme mimo sledování seriálů natáčeli i dvě videa na jeho kanál.

Adam mě vzal do Cieszyna na nejlepší sushi, které jsem kdy měla, a udělal mi menší prohlídku města. Bohužel nám celý výlet propršelo, a tak jsme jeli k němu hned prvním vlakem, který jsme stihli.


V úvodu jsem psala, že jsem začala kvůli škole každý den dojíždět do Prahy, kde jsem si samozřejmě vše musela nafotit. Dojíždět každý den do Prahy není sice nejlepší, ale dá se to přežít.


Když byl přítel u nás, tak potřeboval natáčet v lese vlog a nechtělo se mu jít samotnému. Šla jsem tedy s ním a fotila vše, co mi přišlo pod ruku. 


Tyto fotky jsou ve skutečnosti z prvního dne, kdy jsme s kamarádkou začaly chodit do školy, jen se mi to už nechtělo předělávat. Praha je tak fotogenická, až mě to někdy děsí.


Se svojí drahou polovičkou jsem v Praze čekala na prohlídku bytu. Prošli jsme celé OC Nový Smíchov, dali jsme si sushi a Frogurt. Potom jsme si ještě sedli na hodinu a půl na lavičku a povídali si.

Půl hodiny před prohlídkou jsme se sešli s kamarádem Adama, se kterým chce bydlet, a šli jsme k tomu bytu. Po chvilce přišel pán a zeptal se: „Vy jste tu na tu prohlídku bytu?“ A my jsme mu samozřejmě kladně odpověděli.

„Já myslel, že to budou novomanželé,“ řekl. Sáhl si do kapsy pro klíče, které udělaly klasický zvuk klíčů a poznamenal: „Já si nechal klíče doma.“ Aby to nebylo divné, tak navrhl, že na byt zazvoní.

Otočil se k nám zády a dělal, že mačká zvonek. Po vteřině řekl: „Nikdo není doma, tak se omlouvám. Na shledanou!“ Všichni tři jsme se na sebe blbě koukali a on ještě dodal: „No, já se vám možná ozvu.“

A tímto jsem chtěla říct, že v Praze opravdu není lehké najít byt pro 3 kamarády. Ale dobrá zpráva je ta, že se jim to po několika měsících hledání konečně podařilo, a za pár dní budou bydlet ve svém.

V práci jsem byla tento měsíc třikrát a musím říct, že vždy po těch 2 dnech v pokladně nechci vidět žádné lidi. Přemýšlela jsem, že sepíši článek: Těžký život prodavaček.


Adam mě vytáhl 24.9.2017 na Cartoon Network akci. Tento program s pohádkami se začíná vysílat i u nás. Občerstvení bylo na této akci opravdu výborné! Pohádky mě už tolik bohužel nezaujaly...


Každý den chodím okolo Hamleys, takže jsem si s touto hračkárnou potřebovala udělat fotku. Teď už po škole necourám a snažím se ihned jít na nádraží, abych stihla vlak.


S přítelem jsme se dívali na recepty a najednou jsme dostali chuť na cookies, které jsme si museli ihned upéct. Ať uvařím nebo upeču cokoliv, tak to vždy vypadá blbě, ale chutná dobře.


Září pro mě bylo seriálové. Nikdy jsem neviděla seriál Friends a řekla jsem si, že nikdy v životě nevidět takovou klasiku je hřích, proto jsem se do něj dala.

Ostatní dva seriály jsem sledovala se svým přítelem. Atypical je taková příjemná oddechovka o klukovi, který trpí autismem a celý seriál hledá holku. Mimo tento hlavní příběh tam jsou také 3 vedlejší.

Pokud máte rády hezké chytré chlapy, tak je seriál Forever přímo pro vás. Je o muži, který žije přes 200 let a nedaří se mu umřít. Seriál bych zařadila mezi klasické detektivky.


Přikládám písničky, které jsem v tomto měsíci poslouchala. Opět u mě vedla skupina In This Moment. Poslední 3 měsíce tomu ani nemůže být jinak.


Jaké bylo vaše září?
Přeji krásný zbytek dne, Michaela.

6 comments

  1. Moje září bylo dost akční a určitě napíšu jeho menší shrnutí :-) Když slyším slovo škola a ještě k tomu jazykovka, vím že by mi něco takového rozhodně neuškodilo, jenomže... můj přístup ke škole nikdy nebyl moc dobrý a dokopat se k něčemu by bylo pro mě nadlidský výkon ale tak třeba možná. Praha je krásná a vždycky se sem ráda vracím. Hrozně ráda bych zase vyrazila na farmářské trhy na Náplavku.

    ReplyDelete
  2. Mé září bylo krásné. Neskutečně si užívám ty podzimní dny. Nejkrásnější den byl však včera, posledního září. Stromy se krásně zabarvují a já jsem nadšená!
    Jinak mé září doma probíhalo s knížkou u krbu, Přátelé na DVD (nechápu,že si je ještě nikdy neviděla! Naprosto si je zamiluješ!)
    A podzimní Praha v malé kavárničce? Naprostá dokonalost!
    Jo, hodně štěstí na škole! :)

    ReplyDelete
  3. Skvělý článek, září jsi měla fakt naplňené a to je super :) Já Prahu moc nemusím, ale je fakt, že tam jsou krásná místa a pamatky, které ráda navštívím :) Já měla září spíš o učení, takže jsem toho tolik nepodnikla, ale aspoň poslední den září jsem vyrazila s kamarádkou na výlet a moc jsme si to užily :)

    Petra | www.mygoldenmind.blogspot.cz

    ReplyDelete